Svoboda Tibetu

•    10. březen je výročím povstání Tibeťanů proti čínským okupantům. Každoročně v tento den vyjadřují svobodomyslní lidé na celém světě podporu tibetským snahám o nezávislost. "Tibetský lid prokázal tváří v tvář tomu nejsurovějšímu útlaku houževnatost, odvahu a trpělivost. Nenechme se zklamáním a zoufalstvím dovést k tomu, že bychom proti nespravedlnosti a útlaku protestovali násilným způsobem. Kdybychom podlehli nenávisti, zoufalství a násilí, snížili bychom se na úroveň našich utlačovatelů. Jejich cestou je zastrašování, donucování a používání síly. Tou naší je víra v pravdu, spravedlnost a rozum. Právě tento rozdíl je naší největší zbraní. Doba po nás v těchto obtížných chvílích žádá, abychom projevovali co největší odhodlání, moudrost a trpělivost." Z prohlášení Jeho Svatosti dalajlamy k 38. výročí povstání tibetského lidu.
     V roce 821 uzavřely Čína a Tibet dohodu, která je dodnes vytesána do sloupu před katedrálou Jokhan v tibetském hlavním městě Lhase. Píše se v ní: "Nechť zůstanou zachovány současné hranice mezi Tibetem a Čínou, nechť již nikdy nevedou spolu válku, nechť jeden nikdy neobsadí území druhého... Tibeťané budou šťastni v Tibetu a Číňané v Číně."

  Čínská agrese

  
     V roce 1949 vstoupila armáda Čínské lidové republiky do Tibetu, porazila malou tibetskou armádu, obsadila půlku země a v květnu 1951 vnutila tibetské vládě Sedmnáctibodovou smlouvu o tzv. mírovém osvobození Tibetu. Hned v prvním bodě se praví: "Tibetský lid se vrátí do velké rodiny vlasti Čínské lidové republiky." Tibeťané jsou totiž prý jednou z pěti čínských ras. ČLR nezdůvodňuje svůj nárok na nadvládu nad Tibetem výsledky svého vojenského dobytí. Namísto toho se ve svém požadavku opírá výlučně o teorii, podle níž se Tibet stal integrální součástí Číny před sedmi sty lety. Pravdou je vąak jen to, že ve třináctém století byly obě země - jako tehdy většina asijských zemí - součástí světovládné mongolské říše, a ve století osmnáctém udržoval Tibet vztahy s čínskou dynastií mandžuských císařů. Tibet se po celé známé období svých dějin choval do takové míry nezávisle, že by se tím mohl chlubit málokterý dnes nezávislý stát. 

  Pošlapávání lidských práv

  
  Nenásilné protesty Tibeťanů proti obsazení země přerostly roku 1959 ve velké povstání ve Lhase. Číňané je rozdrtili bombardováním, jen v okolí hlavního města zahynulo 87 tisíc lidí. Dalajlama uprchl do Indie, kde nyní sídlí s tibetskou exilovou vládou.
  Po půlstoletí anexe je bilance hrozivá. Přes 1 200 000 Tibe»anů bylo popraveno či zemřelo v pracovních táborech, většina z nich nikdy neslyąela obvinění nebo rozsudek. Soudní procesy, pokud se vůbec konají, naprosto nevyhovují mezinárodním standardům. Právo na obhajobu je extrémním způsobem omezováno, přiznání, často vynucená mučením, jsou uľívána jako důkaz. Takové praktiky ovšem nejsou typické jen pro Tibet, čínská státní moc je uplatňuje i proti odpůrcům ve vlastní zemi.
  Pokračuje exodus Tibeťanů - ze země již uprchlo 120 tisíc lidí. Z více neľ 6 tisíc klášterů, chrámů a svatyní, v nichľ ľilo téměř 600 tisíc mnichů a mnišek, zůstalo pouhých třináct. Osazenstvo bylo rozehnáno, cenná umělecká díla vypleněna a rozprodána. Komunistická totalitní moc  zbavila Tibeťany základních práv - na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, volný pohyb, na náboženské přesvědčení.
  Po rozsáhlém plánovitém přemís»ování Číňanů do Tibetu se původní obyvatelstvo stalo menšinou ve vlastní zemi - na 6 milionů Tibeťanů je v současné době již 7,5 milionu Číňanů. Nic nevadí, že státní náklady na jednoho Číňana v Tibetu jsou čtyřikrát vyšší než na Číňana v Číně. Součástí státní populační politiky jsou nucené sterilizace tibetských žen a násilné potraty, často i v devátém měsíci těhotenství. Svévolné zatýkání, represe, mučení, zastraąování a věznění se staly součástí každodenní reality. Není nejmenších pochyb, že se jedná o genocidu - zničení svébytné kulturní a národní identity Tibeťanů.

  Destrukce životního prostředí

  
     Během čínské vlády nad Tibetem došlo nejen ke zničení hmotných i duchovních hodnot tibetské kultury a náboženství, ale i k nevratné devastaci životního a přírodního prostředí Tibetu.
  Ekologická stabilita Tibetské planiny je vážně naruąena. Dochází k systematickému mýcení lesů zejména na východě a jihovýchodě země, v některých provinciích bylo vykáceno již 70 % porostu. Masivní odlesnění způsobuje odplavování orné půdy (tzv. eroze), a tedy zhoršující se podmínky pro pěstování plodin. Daląím následkem těľby dřeva je naruąení hydrologických a klimatických podmínek, které dosahuje aľ daleko za hranice Tibetu. V tibetské oblasti totiž pramení většina velkých asijských řek a vyvedení přírodního systému z rovnováhy má katastrofální důsledky, např. záplavy v Bangladéši.
  Přírodu a lidi v Tibetu ohrožuje i živelná a ničím neomezovaná exploatace nerostného bohatství. Systematické a velkoplošné dolování tu začalo na počátku 60. let. V současné době těľí čínská vláda v Tibetu více než 126 různých druhů minerálů, včetně uranu, a ropu. Bezohlední těžaři představují váľnou hrozbu pro přeľití zbytků původního lesa v Tibetu i pro zachování biotopů ohroľených a chráněných druhů zvířat a rostlin, mají na svědomí také ohroľení vodních zdrojů.
  Dopad na ekologickou rovnováhu i na politickou stabilitu asijského regionu má rozsáhlá militarizace a nuklearizace Tibetu. Čínská vojenská přítomnost v Tibetu se dnes odhaduje na 300 aľ 500 tisíc muľů. Je zde rozmístěno 17 tajných radarových stanic, 14 vojenských letišť, 5 odpalovacích raketových základen, nejméně 8 mezikontinentálních balistických raket, 70 střel krátkého a 20 střel středního doletu.
  Kromě toho Čína využívá Tibet ke zkouškám chemických zbraní a uskladňování jaderného odpadu. Poblíž jezera Kökenúr na severovýchodě Tibetské planiny donedávna působila čínská nukleární stanice "Devátá akademie".
  Nejen v zájmu Tibeťanů, ale v zájmu nás vąech je usilovat o to, aby byly neprodleně zastaveny všechny negativní tendence, vedoucí ve svých důsledcích ke zničení vzácného vysokohorského přírodního systému a vymazání jedinečného svébytného etnika, jeho jazyka, kultury a tradičního způsobu života z mapy světa.
   
  Co může udělat každý:
  - šířit informace z tohoto letáku
  - podepsat petici za záchranu Tibetu
  - účastnit se akcí na podporu Tibetu
  - poslat protestní dopis na čínskou ambasádu
  - připojit se k bojkotu čínského zboľí
  - apelovat na zastupitelstvo své obce, aby se připojilo  k akci Vlajka pro Tibet na Den Tibetu 10. března
  - aktivně se zapojit do organizací, které se tomuto tématu věnují
  Protestní dopisy na čínskou ambasádu zasílejte na adresu: Velvyslanectví ČLR, Pelléova 22/44, Praha 6
  Český informační systém o Tibetu se nachází na http://www.lungta.cz.
  Tento volně šířitelný informační leták byl použit ze stránek http://www.nesehnuti.ecn.cz.

  Zpět